|
|
Vztahy centrální banky k bankám obchodním
Pastorčák, Jan ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent)
Vztahy centrální banky k bankám obchodním Cílem práce je analýza vztahů centrální banky k bankám obchodním se zaměřením na situaci v České republice. Tato analýza je kritickým zhodnocením stávající právní úpravy a nastiňuje plánované změny, o kterých se v současné době diskutuje. Práce je rozdělena do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. První kapitola definuje základní pojmy používané v práci jako je bankovní systém, centrální banka a komerční banky. Tato kapitola je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje centrální banku a bankovní systém. Druhá část postavení centrální banky, její funkce a nástroje. Třetí část se zaměřuje na obchodní banky. Poslední část nastiňuje tendence ve vývoji bankovního sektoru. Druhá kapitola charakterizuje subjekty bankovního systému v České republice a je rozdělena do dvou částí. První část popisuje ČNB a její hlavní funkce. Druhá část nastiňuje organizační strukturu obchodních bank v České republice. Třetí kapitola se soustředí na bankovní regulaci a dohled a jejich dělení. První část analyzuje důvody regulace bankovního sektoru. Druhá část se zaměřuje na bankovní regulaci a dohled je v České republice. Třetí část obsahuje úpravu pravidel kapitálové přiměřenosti v rámci mezinárodních dohod Basel I a II. Čtvrtá část hodnotí úroveň bankovní regulace a dohledu v...
|
|
|
Regulation of credit institutions in the EU
Kottasová, Anna ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí regulaci úvěrových institucí. Jejím cílem je zodpovědět na otázku, jak se regulace úvěrových institucí vyvíjela a jak její vývoj ovlivnil současnou úpravu. Práce posuzuje potenciál regulace úvěrových institucí zabránit dalším finančním krizím. Nejprve se autorka zabývá vývojem trhu finančních služeb a následně vývojem regulace úvěrových institucí. V úvodní částí tedy autorka analyzuje pozitivní a negativní aspekty jednotlivých úprav, důvody pro jejich přijetí, změnu či naopak dalšímu použití. Zejména se práce zabývá požadavky kapitálové přiměřenosti. Rozebírá postupně jejich vývoj a důvody pro jejich změny, především v souvislosti s finanční krizí. Autorka dochází k závěru, že současné nastavení regulace úvěrových institucí a zejména její očekávaný vývoj klade příliš velký důraz na zvyšování kapitálové přiměřenosti. Tento aspekt spatřuje autorka zvláště ve směrnici o kapitálových požadavcích z roku 2013, která představuje nové rezervy, které jsou úvěrové instituce povinny držet a ve směrnici o ozdravných procesech z roku 2014, která přidává další nové, přesto obdobné požadavky. Autorka zejména nesouhlasí s posouzením kapitálových požadavků jako všemocného řešení problémů, které se na trhu vyskytují. Autorka sdílí názor, že neexistuje žádný důkaz, ani shoda mezi vědci a...
|
|
|
Banking Regulation: Assessment and Simulation of Regulatory Measures
Klinger, Tomáš ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Jakubík, Petr (oponent)
Tato práce pojednává o mezinárodní bankovní regulaci, zejména pomocí požadavků na kapitálovou přiměřenost obsažených v Basilejských dohodách. V první části se zaměřujeme na důvody regulace bank a popisujeme vývoj mezinárodní bankovní regulace včetně aktuálně představených dokumentů známých jako Basel III. Hlavním závěrem této části je skutečnost, že regulace je z velké míry ovlivňována samotnými bankami a ne vždy slouží k zajištění stability finančního systému. Ve druhé části věnované modelování systémového rizika nejprve uvedeme použitou metodologii a následně zkonstruujeme multiagentní model, který umožňuje simulovat dopady negativních šoků při různých nastaveních parametrů bankovního systému a regulatorního prostředí. Naše simulace ukazují zaprvé, že dostatečná míra kapitálu je nezbytná pro zajištění systémové stability, zadruhé, že jakmile se systém octne v systémové krizi, diskreční zásahy mají jen velmi malý účinek a zatřetí poukazují na užitečnost regulace likvidity.
|
|
|
Vztahy centrální banky k bankám obchodním
Pastorčák, Jan ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent)
Vztahy centrální banky k bankám obchodním Cílem práce je analýza vztahů centrální banky k bankám obchodním se zaměřením na situaci v České republice. Tato analýza je kritickým zhodnocením stávající právní úpravy a nastiňuje plánované změny, o kterých se v současné době diskutuje. Práce je rozdělena do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. První kapitola definuje základní pojmy používané v práci jako je bankovní systém, centrální banka a komerční banky. Tato kapitola je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje centrální banku a bankovní systém. Druhá část postavení centrální banky, její funkce a nástroje. Třetí část se zaměřuje na obchodní banky. Poslední část nastiňuje tendence ve vývoji bankovního sektoru. Druhá kapitola charakterizuje subjekty bankovního systému v České republice a je rozdělena do dvou částí. První část popisuje ČNB a její hlavní funkce. Druhá část nastiňuje organizační strukturu obchodních bank v České republice. Třetí kapitola se soustředí na bankovní regulaci a dohled a jejich dělení. První část analyzuje důvody regulace bankovního sektoru. Druhá část se zaměřuje na bankovní regulaci a dohled je v České republice. Třetí část obsahuje úpravu pravidel kapitálové přiměřenosti v rámci mezinárodních dohod Basel I a II. Čtvrtá část hodnotí úroveň bankovní regulace a dohledu v...
|
|
|
Regulation of credit institutions in the EU
Kottasová, Anna ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Tato diplomová práce hodnotí regulaci úvěrových institucí. Jejím cílem je zodpovědět na otázku, jak se regulace úvěrových institucí vyvíjela a jak její vývoj ovlivnil současnou úpravu. Práce posuzuje potenciál regulace úvěrových institucí zabránit dalším finančním krizím. Nejprve se autorka zabývá vývojem trhu finančních služeb a následně vývojem regulace úvěrových institucí. V úvodní částí tedy autorka analyzuje pozitivní a negativní aspekty jednotlivých úprav, důvody pro jejich přijetí, změnu či naopak dalšímu použití. Zejména se práce zabývá požadavky kapitálové přiměřenosti. Rozebírá postupně jejich vývoj a důvody pro jejich změny, především v souvislosti s finanční krizí. Autorka dochází k závěru, že současné nastavení regulace úvěrových institucí a zejména její očekávaný vývoj klade příliš velký důraz na zvyšování kapitálové přiměřenosti. Tento aspekt spatřuje autorka zvláště ve směrnici o kapitálových požadavcích z roku 2013, která představuje nové rezervy, které jsou úvěrové instituce povinny držet a ve směrnici o ozdravných procesech z roku 2014, která přidává další nové, přesto obdobné požadavky. Autorka zejména nesouhlasí s posouzením kapitálových požadavků jako všemocného řešení problémů, které se na trhu vyskytují. Autorka sdílí názor, že neexistuje žádný důkaz, ani shoda mezi vědci a...
|
host ::
RSS.